č. 2/1993 Sb., LZPS (= Listina základních práv a svobod)
struktura (systematika) ústavy
8 hlav + preambule
113 článků
Obsah Ústavy
I. hlava: Základní ustanovení
Charakteristika státu
Unitární stát
Demokratický stát (právo svobodně volit)
právo aktivní – volit (18 let, občanství ČR, bezúhonnost)
právo pasivní – být volen
Komunální volby
Krajské volby
Parlamentní volby (od 21 let)
Senátní volby (od 40 let)
Prezidentské volby (od 40 let)
Volby do evropského parlamentu
Určuje Základní listinu práv a svobod
Země je samostatný stát
Uvedení státních symbolů, hlavního města
II. hlava: Moc zákonodárná (legislativní moc)
Parlament ČR
Horní komora – Senát parlamentu
Dolní komora – Poslanecká sněmovna
200 poslanců
Imperativní mandát – vázaný právem voličů (odvolání za nesplnění slibů)
Oprávnění podat návrh zákona (= zákonodárná iniciativa)
poslanec, skupina poslanců, senát (jako celek), vláda, zastupitelstvo kraje
Poslanecká imunita – každý poslanec, není trestně stíhatelný pokud ho nevydá sněmovna
Senát
vydává zákonné opatření senátu
senátor má imunitu
Vydává obžaloby – vlastizrada
III. hlava: Moc výkonná (exekutivní moc)
Subjekty: vláda, prezident, ústřední správní organizace, státní zastupitelství
Vláda – kolektivní orgán
Tvoří ministři
Povinná žádat o důvěru poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna má právo interpelovat vládu (dotazy) > interpelace
Správa státu
Ministr bez portfeje – ministr bez ministerstva
Právo normativní – právo tvořit právní předpisy + vyhlášky ministerstev
Prezident
Reprezentativní funkce
Osoba nad 40 let (tradice od TGM), občan ČR, bezúhonná
Pravomoci
výlučné – může dělat sám (milost)
prezident může být zvolen maximálně 2x po sobě
nepostihnutelný – pouze velezrada (žalobu vypracovává senát se souhlasem sněmovny) → zbavení prezidentského úřadu a nemožnost se jím opět stát
některé výhodu trvají i po skončení úřadu
omezení prezidenta pomocí senátu – prezident jmenuje ústavní soudce
ústřední právní orgány
menší působnost než ministerstva
osoba v čele je jmenovaná vládou
Např.: český statistický úřad, úřad vlády, Česká telekomunikační úřad, Báňský úřad
Rozklad → rozkladová komise zkoumá rozhodnutí orgánu
Státní zastupitelství (zastupitelstvo – prokuratura)
Jeden z orgánů činných v trestním řízení (dále: PČR, SZ, Soud)
Okresní státní zastupitelství
Krajské státní zastupitelství
Vrchní státní zastupitelství
Nejvyšší státní zastupitelství
Nejvyššího státního zástupce jmenuje ministr vnitra
Osoba musí vystudovat právnickou fakultu, měla praxi na příslušném státním zastupitelství (okresní), složila zkoušku a sloužila jako státní zastupitel
Nejvyšší státní zástupce jmenuje níže postavené zástupce
Monokratický státní orgán – stanoven řád nadřazenosti a podřízenosti
IV. hlava: Moc soudní
Výkon soudnictví
Civilní
Trestní
Ústavní
Správní
Prostřednictvím soudů
Soustava obecných soudů
Ústavní soud – Brno
Nekoná klasické soudnictví
Okresní soud
Soud nejvyšší instance (1. stupeň)
Civilní a trestní soudnictví
Včele stojí předseda soudu (zabezpečuje + soudí) – „soudní funkcionář“
Podmínky soudce – právnické vzdělání, občan ČR, soudnická/justiční praxe 1 – 3 roky à po praxi dvoudenní zkouška → musí být jmenován prezidentem (na doživotí) a mít 30 let
Řízení
Samosoudce
Senát (1 profesionál + 2 přísedící)
Krajský soud
Odvolací orgán pro OS
Vždy rozhoduje senát (1 + 2)
Soudce musí mít praxi z okresního soudu minimálně 5 let
Vrchní soud – Praha + Brno
Účel – odvolací soud pro krajský soud
Řeší věci co stanovuje zákon – aby soudy měly jednotný „metr“
Nejvyšší soud
Řeší „dovolání“ – mimořádný opravný prostředek
Opravné prostředky
Řádné
Mimořádné – mimořádné důvody (dovolání – napadám rozhodnutí odvolacího soudu)
Personální obsazení – 15 soudců
volitelný do Senátu (40 let), občan ČR, bezúhonný, s právnickým vzděláním, praxe posledních 10 let před navržením
nález
V. hlava: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
dělá kontroly – nemá však možnosti sankcí
VI. hlava: Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka je ústřední bankou státu
dohlíží na stabilitu měny
vydává bankovky
v čele – guvernér
2 viceguvernéři
4 členové bankovní rady
→ bankovní rada
VII. hlava: Územní samospráva
rozděluje územní samosprávu na obce (nižší územní samosprávné celky) a kraje (vyšší územní samosprávné celky)