dle současného managementu „vedení“ v protikladu k „řízení“ (ale logicky se vzájemně doplňují)
Vedení lidí
základní manažerská funkce
systém ovlivňování k tomu, aby činnost lidí přispívala k dosažení podnikových cílů
Manažer
řídí – plánuje, organizuje, kontroluje, provádí operativní činnosti apod.
vede (lídr) – inspiruje, rozvijí, inovuje, koncepční činnosti, stanovuje cíle apod.
Leadership – způsob motivování týmu, aby dosáhl stanovených cílů; zahrnuje i odpovědnost za tým jako celek; schopnost uznat chybu a omluvit se, pochválit i získat zpětnou vazbu
Prvky vedení lidí
moc – ovlivňování druhých lidí, jejich chování, názorů
pravomoc – představuje právo dělat rozhodnutí a na základě toho ovlivňovat podřízené
delegování – předání pravomoci a odpovědnosti za plnění určitého úkolu podřízenému
Na čí straně je zodpovědnost? – Zodpovědnost sdílejí.
Proč? – Získá čas pro jiné úkoly. Rozvijí pracovníky. Rozloží nápor práce…
Obavy? – Vlastní ego (já to dělám nejlíp), strach z konfliktu, strach z neznámého, nedůvěra ve schopnost podřízených, neochota vzdát se oblíbené činnosti, ztráta kontroly…
Úkol SMART – Jednoznačně zadaný, měřitelný, přijatelný pro pracovníka, proveditelný, termínově ohraničený (lhůta)
Důležité – ověřit porozumění zadání, nesmí být zahlcen úkoly, příprava informací a materiálů…
Aby byl motivační? – Poskytnout zpětnou vazbu, úkol akorát náročný, soutěžení mezi pracovníky…
zmocňování – není to jen delegování úkolu, ale celého rozsahu práce
pracovník se musí samostatně rozhodovat, nejen vykonávat zadané úkoly
vyžaduje vysokou míru odpovědnosti pracovníka
posiluje nadšení a kreativitu pracovníků
uvolní se kapacita manažera
Koučování – kouč apeluje na vnitřní svědomí a vědomí pracovníka
jde o pochopení věci, ne vydání příkazu
zaměstnanec si lépe zapamatuje, co si vyzkoušel sám
jde o zvýšení aktivity a odborného zdokonalování pracovníka
Teorie velkých osobností – vůdcem se člověk nestává, ale rodí; velké charisma; lidé jako George Washington nebo Martin Luther
King; v praxi nepoužitelný
Týmové role
Teorie rysů úspěšných manažerů
fyzické – věk, výška, hmotnost
příprava člověka – výchova, zkušenost, společný původ
inteligence – schopnost, úsudek, vědomosti
osobní vlastnosti – agresivita, ostražitost, dominantnost, rozhodnost, nezávislost, autoritativnost
rysy charakterizující vztah k úkolům – zodpovědnost, vytrvalost, iniciativnost
sociální rysy – schopnost dohlížet, kooperativnost, taktnost, diplomacie
neprokázal se jednoznačný vliv vlastností na efektivní vedení
Klasická teorie vedení
Autoritativní či autokratický styl > moc a rozhodování v rukou manažera, jednostranná komunikace shora dolů
výhoda – dosahování pravidelného a vysokého výkonu
nevýhoda – nevyužití individuální motivace a potlačení iniciativy lidí
Demokratický či participativní styl > manažer deleguje značnou část své autority a pravomocí, radí se, konzultuje, motivuje, zvažuje názory, vertikální komunikace probíhá oběma směry
výhoda – osobní zaujetí lidí zúčastňujících se rozhodování
nevýhoda – časová náročnost při diskusi a hledání řešení
Liberální styl > nechat věcem volný průběh, manažer ponechává rozhodování na svých podřízených, převažuje horizontální směr komunikace
výhoda – dostatek „prostoru“ pro řešení
nevýhoda – případná bezradnost, tápání, malá mobilizace pracovního potenciálu vedených a nedosahování žádoucího
výsledku
Behavioristická teorie
člověk se vůdcem nerodí, ale stává na základě vlastního rozvoje a sebezdokonalován
Teorie manažerské mřížky
Manažer se orientuje…
na lidi (vztahy) – snaha o uspokojení všech potřeb pracovníků, o vytvoření a udržení přátelské atmosféry na pracovišti
na výkon (úkoly, postup jejich plnění) – úsilí splnit uložené úkoly a dosáhnout co nejvyššího pracovního výkonu
Zobrazuje manažerská mřížka – 9×9
volný průběh (ve firmě pohroma) – 1,1
týmový vedoucí (ideál) – 9,9
Situační teorie vedení
Styl vedení záleží na situaci
Specifický styl pro vedení např.: manuálně pracujících dělníků, týmy konstruktérů nebo vědců, ozbrojené složky nebo sportovce
Nové styly vedení
Transakční vedení – něco za něco, uznání za dobrou práci, kárání za špatnou
Transformační vedení – manažer se opírá o velmi jasnou a emocionální vizi podniku a strhává k jejímu následování
Transformační manažer používá prostředky, jako: charisma, osobní úctu, citové povzbuzení, stimulace myšlení
Společné rysy úspěšných manažerů
znalost sama sebe
otevřenost zpětné vazbě
ochota učit se
ochota přijmout riziko
otevřená komunikace
spolupráce (verbální i horizontální)
schopnost být vzorem
Rozdělení skupin (sociologické pojetí)
primární – prioritní jsou osobní vztahy, citová vazba, malý počet členů, úzké intimní vztahy, dlouhodobý charakter (vztahy přetrvávají i po rozpadu skupiny)
rodina, milenecký pár, parta dětí či mladých lidí, spolužáci…
sekundární – vztahy mezi členy nejsou tak blízké, vytvářeny s cílem plnit konkrétní úkol, dlouhodobý i krátkodobý, vztah však u nich nemusí přetrvat po dosažení vytyčeného cíle
pracovní skupina, zaměstnanci ve firmě
Symptomy skupinového myšlení
iluze nezranitelnosti – příslušníci skupiny se cítí zaštítěni skupinou a mají větší odvahu
iluze morálky – skupina jako celek věří ve svou pravdu a morální oprávnění k jejímu obhajování
stereotypy o lidech mimo skupinu – příslušníci skupiny se chovají přezíravě k lidem stojícím mimo skupinu
tlak na konformitu – příslušníci skupiny maximálně ovlivňují názory a chování příslušníků skupiny, podřízení jednotnému nazírání na
problémy a chování
iluze shody a autocenzura – příslušníci skupiny se snaží zastávat jednotný názor a nepřijímají názory nesouhlasící s názorem celku
Co je tým?
tým je skupina lidí pracujících na splnění společných cílů
vzájemná interakce členů
Přínosy týmové práce
synergický efekt – dovednostní a znalostní potenciál členů se zvyšuje díky interakci s ostatními, učí se navzájem, společný cíl
podněcuje a rozvíjí
vyrovnává
buduje vztahy mezi lidmi
zlepšuje komunikaci členů
příjemnější pracovní atmosféra
učí respektu a úctě k druhým
urychluje cestu ke správnému řešení
zvyšuje sebevědomí
přisuzuje postavení a role svým členům
poskytuje jim uznání
Formování týmu
o vzniku a trvání rozhoduje řídící subjekt
z hlediska účelovosti je dočasný
optimum 7 členů
zastoupení různých rolí
autonomie ve vedení roste s vyzrálostí členů týmu
Týmové role
charakterizují spontánní chování členů
vliv – temperamentu, osobních vlastností, typologie osobnosti
pro klasifikaci se používá např. Belbinova typologie (není jediná)
