Kontrola

  • Sekvenční funkce managementu.
  • Každodenní součást práce manažerů.
  • Bez kontroly není vedení.
  • Úzké spojení s plánováním.

Poslání kontrolního procesu

  • Zaměřen na měření a korigování vykonané práce.
  • Kritické zhodnocení reality s ohledem na řídící záměry.
  • Realita = plán?
    • Zjištění odchylek, jejich rozbor a přijetí poučení.

Odchylka z hlediska cíle

  • Pozitivní > dosažení lepších výsledků oproti plánu.
  • Negativní > nenaplnění plánů.

Odchylka z hlediska významu

  • Významné > je potřeba přijmout opatření a novou kontrolu.
  • Nevýznamné > zanedbatelné, nevyžadují manažerskou reakci.
  • Hranici významnosti je potřeba stanovit předem, ne až podle výsledků kontroly (riziko manipulace s výsledky)

Kontrolní systém

  • Proč? Smysl kontroly.
  • Co? Předmět kontroly.
  • Kdo? Subjekt kontroly.
    • manažeři, zaměstnanci, vnitřní kontrolor (specializovaný pracovník), externí společnosti
  • Kdy? Periodicita kontroly
  • Jak? Způsob a metody kontroly

Kontrolní proces

  1. Stanovení cíle kontroly – vypracování programu a cíle kontroly a jejich projednání kontrolovanými subjekty.
  2. Stanovení kritérií kontroly – srovnání podle standardů (normy, kvantifikativní požadavky apod.), času, konkurence…
  3. Získání a výběr informací pro kontrolu – informace primární (získané přímým pozorováním stavu, věrný obraz, bezprostřední kontakt) x informace sekundární (poznatky získané na základě různých hlášení, zpráv a sdělení).
  4. Ověření správnosti získaných informací – posoudit formální správnost (podpisová oprávnění, početní správnost…) i věcnou správnost.
  5. Vyhodnocení zjištěných odchylek a přijetí závěrů – srovnávají se údaje prověřované skutečnosti se zadanými kritérii a analyzuje se význam odchylek.
  6. Závěry a nápravná opatření – žádoucí stav (není třeba změn) x stav vyžadující korigující opatření.
  7. Zpětná kontrola – ověření účinnosti korigujících a nápravných opatření.

Klasifikace kontrolních procesů

  • dle obsahové náplně (např. u výrobního podniku)
    • kontrola předvýrobních etap
    • kontrola výrobních etap
    • kontrola povýrobních etap
  • dle úrovně řízení
    • Strategická kontrola (top management) – zabývá se směrem vývoje firmy, hodnocením strategie…
    • Taktická kontrola (střední management) – přidělování zdrojů organizačním jednotkám, harmonogramy a postupy prací, periodické kontroly, řeší organizační jednotky jako celky.
    • Operativní kontrola (liniový management) – zda byla práce provedena ve shodě s postupy a pravidly a v daných termínech, krátké intervaly.
  • dle charakteru provádění

Kontrola z hlediska periodicity

  • Kdy se má kontrolovat?
  • Řádná kontrola – v souladu s plánem kontrol.
  • Mimořádná kontrola – při existenci nežádoucích situací, lze jí nařídit kdykoli.
  • Četnost kontroly závisí na kontrolovaném objektu – obecné doporučení 1 ročně zkontrolovat všechny procesy a útvary, častěji rizikové a prioritní aktivity organizace.

Kontrola dle vývoje prověřované reality

  • Následná – zaměřená na výstup.
  • Průběžná – v průběhu procesů.
  • Předběžná – preventivní, předcházet či včas odhalit nebezpečí nedostatků.

Funkce kontrolního procesu

  • Dohled
  • Srovnávání (srovnat rozdíl mezi aktuálním výkonem a výkonem požadovaným)
  • Náprava odchylek (okamžité (např. přesčasová práce) a zásadní nápravné opatření (ovlivnění budoucího výkonu))
  • Ovlivňování budoucích rozhodnutí (zpětná vazba manažerům)

Zásady kontroly

  • Integrace (odpovídat organizační struktuře…).
  • Přiměřenost (informace skutečně cenné pro rozhodování).
  • Hospodárnost.
  • Zaměření do budoucnosti.
  • Srozumitelnost (přizpůsobena chápání jednotlivých manažerů i kontrolovaným pracovníkům).
  • Pružnost.
  • Motivace.

Audit

  • Interní – nezávislá kontrolní činnost v podniku za účelem zkoumání a vyhodnocování činností firmy.
    • Přípravná fáze (vypracovat program kontroly, při prověřování lze použít 2 techniky individuální dotazník nebo standardní dotazník).
    • Realizační fáze (úvodní jednání, prověřování na místě, závěrečné vyhodnocení).
    • Hodnoticí fáze (uzavírá průběh vnitřní kontrolní akce).
  • Externí – prováděný externími pracovníky nebo firmami.
    • Kontrola realizována kontrolními orgány a vyplývající ze smluvních požadavků (soukromoprávní vztahy) i zákonných požadavků (veřejnoprávní vztahy).
    • Cílem je získat objektivní zprávu (certifikát, osvědčení).
      • Čtyři největší poradenské firmy (“Big 4”) – pwc, Deloitte, Ernst & Young, KPMG
    • Forenzní audit – uplatňují se účetní, finanční a obchodní znalosti a dovednosti s cílem odhalit údajný podvod a vyřešit obchodní a právní spory.
    • Automatická kontrola – zpětná vazba technologických zařízení, často jsou vyhodnocovány v reálném čase. Umožňuje operativní zásahy.

Interní audit X Firemní kontrola

  • Interní audit – dohled osoby nezávislé na sledovaném procesu.
  • Firemní kontrola – dohled má osoba, která se zabývá prováděním úkolu.

Ekonomická přiměřenost kontroly > náklady spojené s kontrolou by neměly být vyšší než možný přínos (často už je pozdě).

Controlling

  • Koncepce řízení pojmově blízká kontrolování.
  • Úkolem controllera je manažerský servis.
  • Controlling širší pojetí než kontrolování – podpora operativního řízení a usměrňování firmy.
  • Nejstarší koncepce zaměřena na vyhodnocování stavu plnění podnikových záměrů (plán – skutečnost).

Význam kontroly

  • hodnocení
  • monitorování
  • ovlivňování organizačního chování
  • snižování manažerské nejistoty
  • koordinování činností členů organizace
  • zaměření energie organizace žádoucím směrem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.