Dělení telekomunikačních služeb

Telekomunikační služby poskytované telekomunikačním operátorem lze rozdělit na:

úplné telekomunikační služby – Teleservices, TS (zahrnují i zajištění koncového zařízení – fax, pevná linka)
přenosové služby – Bearer Services, BS (zajišťuje se pouze přenos – koncové zařízení si zajišťuje uživatel)

Tyto služby se následně dělí na:

základní služby – Basic Services (rozumí se přímo telefonie)
doplňkové služby – Supplementary Services (rozumí se služba, jako např. identifikace volajícího)

Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) dělí služby ISDN podle těchto kritérií:

Úplné telekomunikační služby

Telefon 3,1 kHz: standardní telefonní služba s malou šířkou pásma (nízkou kvalitou zvuku)
Teletex: výměna korespondence obsahující textovové informace ve standardizované znakové sadě
Telefax skupina G4: přenos kopií stránek s textem nebo obrázky
Smíšený mód: kombinace teletexu a telefaxu
Videotex: vylepšení existující služby Videotex s načítáním a ukládáním textové a grafické informace do schránky; interaktivní služba pro přístup k informacím na serverech poskytovatelů
Telex: interaktivní textová komunikace
Telefon 7 kHz: telefonování s vyšší kvalitou zvuku
Videotelefon

Přenosové služby

Doplňkové služby

Standardní skupina
- CLIP: zobrazení identifikace volajícího
- CLIR: zamezení zobrazení identifikace volajícího
- COLP: zobrazení identifikace volaného
- COLR: zamezení zobrazení identifikace volaného
- TP: přenositelnost terminálu
- CW: čekající volání
- HOLD: přidržení volání
- CFU: přesměrování volání
- CFNR: přesměrování volání při nepřihlášení
- CFB: přesměrování volání při obsazení
Komfortní skupina
- AOC: Informace o poplatku
- OCB – NC: Zamezení odchozího volání – řízené sítí
- MSN: Vícenásobné účastnické číslo
- SUB: Subadresa
Speciální skupina
- MA/LH: Sériová linka
- DDI: Provolba
- MCID: identifikace zlomyslného volání