- Pro teorii front se používá také název Teorie hromadné obsluhy
Analyzuje a řídí procesy, během kterých proudy objektů (resp. jednotek) procházející určitými zařízeními, od kterých vyžadují obsluhu. Vzhledem k omezené kapacitě obsluhy může docházet k hromadění (čekání) jednotek s následným uspokojením požadavku nebo odmítnutím obsluhy.
Vstupní proud: proces, během kterého vznikají požadavky na obsloužení
Vstupy mohou být:
- determinované – prvky přicházejí k místu obsluhy v přesně stanovených a předem známých intervalech
- náhodné – okamžiky příchodu jsou náhodné veličiny
- smíšené
Typy vstupů:
- jednoduché – prvky zachovávají stejnou disciplínu
- složené – některé vstupující prvky jsou obsluhovány podle jiného čekacího režimu
Řád fronty: určuje pořadí přechodu prvků z fronty do obsluhy
- FIFO – první přijde, první je obsloužen; first come, first served
- LIFO – nejdříve je obsloužen ten, kdo přijde poslední (ukládání polotovarů na sebe)
- SIRO – obsloužení v náhodném pořadí
- PRI – podle priorit
Doba obsluhy: konstantní nebo náhodná
Disciplína fronty:
- absolutně netrpělivá – prvek při zaplnění všech zařízení obsluhy do fronty nevstoupí a rezignuje na obsluhu
- bez netrpělivosti – prvky čekají bez ohledu na délku čekání, dokud nejsou obslouženi
- částečně netrpělivá – prvek čeká ve frontě po určitou dobu a pak opouští systém, pokud nezačne jeho obsluha
Zdroj jednotek: zdroj potenciálního souboru jednotek, které mohou vstoupit do systému.
- uzavřený systém – prvky po obsloužení se vracejí zpět na vstup do zdroje
- otevřený systém – počet prvků je prakticky neomezen
Označení použitých veličin
λ – střední intenzita vstupu: střední počet jednotek, které vstoupí do systému během dané časové jednotky
μ – střední intenzita výstupu: střední počet obsloužených jednotek během dané časové jednotky
η – střední intenzita provozu