V mnoha ohledech můžeme studovat minulost. Celkově se lidská přirozenost příliš nezměnila a posledních tisíc let. Co se změnilo je, jak moc se můžeme o sobě dozvědět a kým bychom se nakonec mohli stát. George Orwell se pokusil předpovědět takovou budoucnost ve svých knihách 1984 a Farma Zvířat. Teď je tu otázka… můžeme ho vskutku označit za vizionáře? Zprvu je nutné se nejprve zaměřit na přiblížení autorova života, abychom si dokázali udělat obrázek o jeho osobnosti.
Eric Arthur Blair, se narodil roku 1903 v Britské Indii. Epidemie moru však donutila paní Blairovou krátce po Ericově narození opustit manžela a odjet i s dětmi do Anglie. Anglie jeho dětství si v jeho vzpomínkách uchovala prostý ráz.
Epocha, ve které žil, však zdaleka nebyla jen obdobím technického pokroku zároveň totiž také formovala společnost. Města se v důsledku industrializace rozrůstala rychlým tempem, přičemž se v nich začaly vytvářet rozsáhlé dělnické čtvrti a periferie chudých, kde začínal kvasit socialismus. Tento svět však tehdy ještě zůstával Ericovi skryt díky studii na elitní přípravce. Na škole projevil nadání pro literaturu a očekávalo se, že postoupí na jednu z prestižních univerzit. Budoucí spisovatel se však rozhodl jinak. Rozhodl se odplout z liverpoolského přístavu do Britské Indie (Barmy), kde měl strávit pět let ve službách imperiální policie.
Už brzy po příjezdu do Asie však svého rozhodnutí hořce litoval. Za tu dobu měl možnost dokonale poznat nejen mentalitu lidí žijících pod nadvládou britské imperiální správy, ale i fungování koloniálního mechanismu.
I když se mu povýšený způsob života Evropanů protivil, přece jen se podřizoval jeho pravidlům a občas pozoroval, že se i u něj jako následek „dobré výchovy“ projevují hluboko zakořeněné třídní a rasové předsudky. Mnohdy sám s Barmánci jednal jako s podřadnou rasou, čehož později litoval.
Jen pár měsíců po příjezdu do Evropy se rozhodl několik měsíců strávit svůj život v chudinských slumech Paříže a Londýna. Důvodem tohoto rozhodnutí byla touha po odpykání si hříchů z indického období. Ve třicátých letech patřil mezi levicově orientované spisovatele avšak později, obeznámen se zločiny stalinismu, se stal kritikem jakýchkoli nedemokratických politických tendencí.
Když v roce 1936 vypukla ve Španělsku občanská válka mezi levicovými republikány a frankistickými fašisty, Orwell se dlouho nerozmýšlel a jako literát praxe okouší socialistickké myšlenky na vlastní kůži ve španělské občanské válce, o níž později napsal knihu Hold Katalánsku. Místo původního úmyslu psát válečné reportáže však záhy vstoupil do první levicové formace, na kterou narazil. Střetnutí s komunismem prohloubilo v Orwellovi jeho politické přesvědčení.
Byl George Orwell vizionářem? Pravděpodobně ne. Ale vidíme mnoho fenoménů z “1984” v našem moderním životě.
– Všudypřítomný obrazovky a mikrofony aby se zabránil idozločin. Instalace bezpečnostních kamer v budovách i na veřejných místech k prevenci zločinu přestože většina těchto kamer instalují soukromí vlastníci, ne vláda, výsledek je stejný.
– Občanům jsou předloženy zbytečné statistky, nesprávné předpovědi a předsudky o ekonomické situaci aby lidé nabyli dojem toho, že se situace každým dnem zlepšuje a aby tomu věřily. Lidem jsou předloženy zbytečné statistiky, nesprávný ekonomické prognózy a předsudky o
– Na obrazovkách jsou pravidelně zobrazováni idozločinci, kteří připouštějí svou nenávist vůči vládě, různé zločiny, které spáchaly a jejich duševní bláznovství. Jsou pravidelně pořádány talkshow s účastí zločinců, drogově závislých lidí apod., kteří vyprávějí celému světu příběhy ze svého života.
– Loterie, v níž vyhrává jen málo lidí. Vedeno k získání dodatečných prostředků ve státním rozpočtu. Loterie je prostě formou dobrovolné daně, která umožňuje vládě získat poslední peníze z nižší a střední třídy. Aby se ospravedlnila myšlenka takovéhoto hromadného hraní, orgány tvrdí že peníze získané z loterií půjdou k něčemu užitečnému. Avšak výhry z loterie podléhají navíc 30% dani a nejsou hrazeny okamžitě, ale postupně za 20 let. Vítězný uchazeč ve skutečnosti obdrží bankovní úroky z výhry.
Názory velkého odpůrce totalitních režimů George Orwella nepochybně zformovalo blahobytné dětství, brutální válečné zkušenosti i dobrovolný život vandráka na ulici. Dokonalý pozorovatelský talent mu pak umožnil vtisknout tyto myšlenky postavám jeho stěžejních literárních děl.
Pro mě to, co dělá Orwella tak zajímavou, je jeho schopnost vzít si osobní zkušenosti a vytvořit fiktivní díla, které jsou přemýšlivé, znepokojivé a varují, pokud nejsme opatrní, co se může stát – protože se to stalo dříve.
Byl George vizionářem. Nemyslím si, že to bylo něco, co si kladl za cíl nebo si přál být. Pokud najdete skutečného vizionáře, můžeme je téměř považovat za proroky. V mnoha ohledech byl idealistou. Ovšem nic, co napsal, včetně 1948, nebylo zamyšleno předpovědět budoucnost nebo dokonce stanovit plány pro budoucí vlády nebo vládnutí. Byl pouze předkem nové žurnalistiky a jako jeden z největších spisovatelů v anglickém jazyce symbolizuje spojení oko a jasnost novináře, kreativitu, vkus a vtip satirického spisovatele. Orwell měl odvahu zabývat se tématy, které mnozí literární kritici nebrali vážně. Byla to právě Orwellova speciální rentgenová vize, která viděla skrze mnoho lží, které držely mocenské struktury a tím také odhalil brutální pravdu za nimi. Jasně viděl, že jazyk, pravděpodobně nejsilnější a nejmocnější vynález lidstva a základ našeho pokroku, byl silnou zbraní, kterou silný jedinec mohl použít proti slabším.
Názory velkého odpůrce totalitních režimů George Orwella nepochybně zformovalo blahobytné dětství, brutální válečné zkušenosti i dobrovolný život vandráka na ulici. Dokonalý pozorovatelský talent mu pak umožnil vtisknout tyto myšlenky postavám jeho stěžejních literárních děl.
Pro mě to, co dělá Orwella tak zajímavou, je jeho schopnost vzít si osobní zkušenosti a vytvořit fiktivní díla, které jsou přemýšlivé, znepokojivé a varují, pokud nejsme opatrní, co se může stát – protože se to stalo dříve