Základy kartografie

Kartografie – nauka o mapách

Glóbus

  • kulový 3D model země
  • nejdokonalejší – znázorňuje planetu bez zkreslení, nejlépe odpovídá skutečnému tvaru
  • měřítko globusu: malé (globus o průměru 40 cm – 1:32 000 000)
  • první globus vytvořil: filozof Krátes z Malu kolem roku 150 př. K.
  • Babylónská mapa světa – mapa světa, podle tvaru taky označovaná jako globus, ze 6. století př. K. (takže by se jednalo o nejstarší globus)

Mapa

  • zmenšený a zjednodušený rovinný obraz země či jiného vesmírného tělesa
  • pomocí značek znázorňuje rozložení míst a povrchu na zemi
  • vzniká deformace (zkreslení) – koule se nedá rozvinout do roviny
  • první mapu světa sestrojil: Anaximandros z Milétu, v 1. pol. 6. století př. K.

Měřítko

  • parametr udávající poměr zmenšení oproti skutečnosti
  • při zpracování povrchu země dochází ke zkreslování délek, proto poměr 1:m platí pro délkově nezkreslená místa mapy
    • pro určení skutečné délky je potřeba brát v potaz, zdali v určitém směru na mapě nejsou délky zkresleny
  • základní typy měřítek
    • podle stylu udávání
      • číselné (1:50 000)
      • grafické ( )
    • podle velikosti
      • mapy velkého měřítka: do 1:100 000 – katastrální mapy, plány měst, turistické mapy, autoatlasy
      • mapy středního měřítka: 1:100 000 až 1:1 000 000 – státy, kontinenty
      • mapy malého měřítka: nad 1:1 000 000 – kontinenty, celý svět

Kartografická zobrazení a jejich dělení

  • převod zobrazení na rovinu je prováděn podle systému matematických metod
  • určují vztah mezi polohami bodů na zemi a na mapě
  • podle vlastností kartografického zkreslení
    • plochojevné zobrazení – plochy se nezkreslují, zkreslují se úhly a vzdálenosti
    • úhlojevné zobrazení – úhly se nezkreslují, zkreslují se plochy a vzdálenosti
    • délkojevná zobrazení – délky se nezkreslují, zkreslují se plochy a úhly
    • vyrovnávací zobrazení – všechny složky se zkreslují, ale jen do určité míry (kompromis), zkreslení ploch a úhlů je v rovnováze
  • podle polohy konstrukční osy
    • normální (pólové) – konstrukční osa roviny (válce, kužele) se schoduje s osou glóbu
    • příčné (transverzální) – konstrukční osa leží v rovině rovníku
    • obecné (šikmé) – konstrukční osa leží mezi
  • podle druhu zobrazovací plochy
    • azimutální zobrazení – rovina, využití: polární oblasti
    • válcová zobrazení – plášť válce, využití: časová pásma
    • kuželová zobrazení – využití: kontinenty
    • obecná zobrazení – využití: celý svět

Obsah mapy

  • dělení
    • topografické mapy – podrobné, zobrazují všechny složky obsahu
    • tématické mapy – zobrazují jen určitý parametr
  • tři okruhy obsahu mapy
    • výškopis – zobrazuje členitost mapy
      • vrstevnice – spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou
      • kóty – ukazují výšku konkrétního bodu (vrcholu)
      • barevná hypsometrie – barevné znázornění reliéfu země (hory bývají hnědé)
    • polohopis
      • liniové značky – státní hranice, řeky, vrstevnice…
      • bodové značky – města, kóty…
      • plošné značky – poušť, lesy, oceány, hory…
    • popis mapy
      • názvy zeměpisných objektů často nesou rozdílnou barvu, velikost apod. podle významu
      • toponyma – vlastní jména zeměpisných objektů
      • dělení
        • cizí
        • domácí
      • toponomastika –  vědní obor
      • přenos pojmů mezi různými druhy písem (latinka, azbuka, asijská znaková písma)
        • transliterace – převádí se dle konkrétních písem
        • transkripce – převádí se podle výslovnosti
        • transpozice – v původním znění
      • v některých mapách se užívají exonyma – vžité názvy místa (Štýrský Hradec, Kodaň…)
  • správná mapa by měla obsahovat
    • název mapy
    • vlastní mapu
    • měřítko
    • legendu – soupis použitých piktogramů aj.
    • tiráž – soupis informací

Tématický obsah a jeho vyjádření

  • lokalizovaný diagram – daný jev je vyjádřený symbolem na konkrétním místě mapy (největší města oblasti)
  • kartodiagram – základní mapa, hodnotu jevu určuje barva daného území, vysvětluje pouze legenda mimo mapu (hustota zalidnění)
  • kartogram – základní mapa, hodnotu jevu určuje barva daného území doplněná o přímý popis hodnoty jevu
  • stuhová metoda – tloušťka linie určuje hodnotu jevu (hustota provozu na silnici)
  • anamorfóza – velikost území je přímo úměrná zobrazovanému jevu (HDP)
  • tečková metoda – určitá tečka zobrazuje určité množství, větší intenzita jevu – více teček (produkce ropy)

Vznik map

  • fáze vzniku map
    • astronomická práce – pomocí astronomického měření se změří poloha několika bodů
    • geodetická práce – měří se výškopis a polohopis mapy
      • trigonometrie – základní metoda, vytváří se hustá síť bodů
        • triangulace – metoda zjišťování pomocí trojúhelníkové sítě
          • základní trigonometrický bod: Pecný (kopec mezi Benešovem a Prahou)
        • nivelace – metoda pro měření nadmořských výšek
          • základní nivelační bod: Lišov (Jižní Čechy) – 564,7597 m n. m, vztahuje se na hladinu Baltského moře
    • topografická práce
      • podrobné měření v terénu, vyhodnocování leteckých záběrů
    • kartografické práce
      • zpracovávání výsledků měření do kartografického díla
    • reprodukční práce
      • závěrečná fáze tvorby map, jejich produkce
      • kartografická polygrafie

Nejstarší mapy na českém území a historie

Klaudiánova mapa Čech

  • nejstarší čištěná mapa na našem území
  • orientovaná na jih, měla sloužit jako návod poutníkům do Říma
  • vydaná roku 1518 Mikulášem Klaudyánem

Crigingerova mapa Čech

  • mnohem obsáhlejší mapa, je oválná
  • orientovaná na sever
  • vydaná roku 1568 Johannem Crigingerem

Fabriciova mapa Moravy

  • nejstarší mapa Moravy
  • vydal roku 1569 Pavel Fabricius

Komenského mapa Moravy

  • obsahuje veduty (pohledy na město z dálky) na Brno, Olomouc, Znojmo a Polnou

Helwigova mapa

  • nejstarší mapa Slezska
  • orientovaná na jih, zachycuje území celého tehdejšího Slezska a Lužice

Třetí vojenské mapování

  • za Rakouska-Uherska, mapovalo se v 60. až 80. letech 18. století
  • pro vojenské účely, mapa celé monarchie
  • pocházelo z původních map, doplňovali vojenští důstojníci (ne zcela přesně)
  • měřítko 1:25 000

Důležité pojmy

Generalizace – proces výběr nejdůležitějších údajů pro mapu, “zjednodušování”

ZABAGED – Základní báze geografických dat

  • digitální topografický model České republiky
  • nejpodrobnější, celé území země

GIS – geografický informační systém

  • od 70. 20. století
  • využívá státní správa i samospráva, instituce…
  • při řešení přírodních katastrof (povodně), pro vědecké účely a bádání
  • účelem je sběr, ukládání, třídění a zpracování prostorových informací, výstupem je kartodiagram (mapa)

Skládání vrstev

  • vektorový – bodové prvky (vrcholy, místa… ), linie (silnice, inženýrské sítě…)
  • rastrový – tvořeno pixely

DPZ – dálkový průzkum země

  • zkoumání těles a jevů bez přímého kontaktu
  • zjednodušené řečení jde o focení a snímání planety
  • družice – umělé satelity Země
  • významné družice
    • Sputnik 1 – první umělá družice země, na oběžné dráze, vyslalo ji SSSR roku 1957
    • Landsat – první satelit pro geografické účely, provozuje NASA, od roku 1972
    • Meteosat – geostacionární družice (stále nad stejným místem na zemi), evropská, zkoumá počasí
    • GOES – geostacionární družice, ve výšce 36 000 km,
    • NOAA – na polární dráze, ve výšce 700 – 900 km

Atlas – soubor více map

GPS – globální poziční systém

  • volně k dispozici civilním uživatelům
  • má 24 družic s různými drahami, GPS zařízení změří signál z družic a provede výpočet – zeměpisné souřadnice
  • vynalezla ho americká armáda ve 2. pol. 20.st. >vlastněno a spravováno USA

Galileo – evropský ekvivalent k GPS

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.