Základy kartografie

Kartografie – nauka o mapách

Glóbus

• kulový 3D model země
• nejdokonalejší – znázorňuje planetu bez zkreslení, nejlépe odpovídá skutečnému tvaru
• měřítko globusu: malé (globus o průměru 40 cm – 1:32 000 000)
• první globus vytvořil: filozof Krátes z Malu kolem roku 150 př. K.
• Babylónská mapa světa – mapa světa, podle tvaru taky označovaná jako globus, ze 6. století př. K. (takže by se jednalo o nejstarší globus)

Mapa

• zmenšený a zjednodušený rovinný obraz země či jiného vesmírného tělesa
• pomocí značek znázorňuje rozložení míst a povrchu na zemi
• vzniká deformace (zkreslení) – koule se nedá rozvinout do roviny
• první mapu světa sestrojil: Anaximandros z Milétu, v 1. pol. 6. století př. K.

Měřítko

• parametr udávající poměr zmenšení oproti skutečnosti
• při zpracování povrchu země dochází ke zkreslování délek, proto poměr 1:m platí pro délkově nezkreslená místa mapy
  • pro určení skutečné délky je potřeba brát v potaz, zdali v určitém směru na mapě nejsou délky zkresleny
• základní typy měřítek
  • podle stylu udávání
    • číselné (1:50 000)
    • grafické ( )
  • podle velikosti
    • mapy velkého měřítka: do 1:100 000 – katastrální mapy, plány měst, turistické mapy, autoatlasy
    • mapy středního měřítka: 1:100 000 až 1:1 000 000 – státy, kontinenty
    • mapy malého měřítka: nad 1:1 000 000 – kontinenty, celý svět

Kartografická zobrazení a jejich dělení

• převod zobrazení na rovinu je prováděn podle systému matematických metod
• určují vztah mezi polohami bodů na zemi a na mapě
• podle vlastností kartografického zkreslení
  • plochojevné zobrazení – plochy se nezkreslují, zkreslují se úhly a vzdálenosti
  • úhlojevné zobrazení – úhly se nezkreslují, zkreslují se plochy a vzdálenosti
  • délkojevná zobrazení – délky se nezkreslují, zkreslují se plochy a úhly
  • vyrovnávací zobrazení – všechny složky se zkreslují, ale jen do určité míry (kompromis), zkreslení ploch a úhlů je v rovnováze
• podle polohy konstrukční osy
  • normální (pólové) – konstrukční osa roviny (válce, kužele) se schoduje s osou glóbu
  • příčné (transverzální) – konstrukční osa leží v rovině rovníku
  • obecné (šikmé) – konstrukční osa leží mezi
• podle druhu zobrazovací plochy
  • azimutální zobrazení – rovina, využití: polární oblasti
  • válcová zobrazení – plášť válce, využití: časová pásma
  • kuželová zobrazení – využití: kontinenty
  • obecná zobrazení – využití: celý svět

Obsah mapy

• dělení
  • topografické mapy – podrobné, zobrazují všechny složky obsahu
  • tématické mapy – zobrazují jen určitý parametr
• tři okruhy obsahu mapy
  • výškopis – zobrazuje členitost mapy
    • vrstevnice – spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou
    • kóty – ukazují výšku konkrétního bodu (vrcholu)
    • barevná hypsometrie – barevné znázornění reliéfu země (hory bývají hnědé)
  • polohopis
    • liniové značky – státní hranice, řeky, vrstevnice…
    • bodové značky – města, kóty…
    • plošné značky – poušť, lesy, oceány, hory…
  • popis mapy
    • názvy zeměpisných objektů často nesou rozdílnou barvu, velikost apod. podle významu
    • toponyma – vlastní jména zeměpisných objektů
    • dělení
      • cizí
      • domácí
    • toponomastika –  vědní obor
    • přenos pojmů mezi různými druhy písem (latinka, azbuka, asijská znaková písma)
      • transliterace – převádí se dle konkrétních písem
      • transkripce – převádí se podle výslovnosti
      • transpozice – v původním znění
    • v některých mapách se užívají exonyma – vžité názvy místa (Štýrský Hradec, Kodaň…)
• správná mapa by měla obsahovat
  • název mapy
  • vlastní mapu
  • měřítko
  • legendu – soupis použitých piktogramů aj.
  • tiráž – soupis informací

Tématický obsah a jeho vyjádření

• lokalizovaný diagram – daný jev je vyjádřený symbolem na konkrétním místě mapy (největší města oblasti)
• kartodiagram – základní mapa, hodnotu jevu určuje barva daného území, vysvětluje pouze legenda mimo mapu (hustota zalidnění)
• kartogram – základní mapa, hodnotu jevu určuje barva daného území doplněná o přímý popis hodnoty jevu
• stuhová metoda – tloušťka linie určuje hodnotu jevu (hustota provozu na silnici)
• anamorfóza – velikost území je přímo úměrná zobrazovanému jevu (HDP)
• tečková metoda – určitá tečka zobrazuje určité množství, větší intenzita jevu – více teček (produkce ropy)

Vznik map

• fáze vzniku map
  • astronomická práce – pomocí astronomického měření se změří poloha několika bodů
  • geodetická práce – měří se výškopis a polohopis mapy
    • trigonometrie – základní metoda, vytváří se hustá síť bodů
      • triangulace – metoda zjišťování pomocí trojúhelníkové sítě
        • základní trigonometrický bod: Pecný (kopec mezi Benešovem a Prahou)
      • nivelace – metoda pro měření nadmořských výšek
        • základní nivelační bod: Lišov (Jižní Čechy) – 564,7597 m n. m, vztahuje se na hladinu Baltského moře
  • topografická práce
    • podrobné měření v terénu, vyhodnocování leteckých záběrů
  • kartografické práce
    • zpracovávání výsledků měření do kartografického díla
  • reprodukční práce
    • závěrečná fáze tvorby map, jejich produkce
    • kartografická polygrafie

Nejstarší mapy na českém území a historie

Klaudiánova mapa Čech

• nejstarší čištěná mapa na našem území
• orientovaná na jih, měla sloužit jako návod poutníkům do Říma
• vydaná roku 1518 Mikulášem Klaudyánem

Crigingerova mapa Čech

• mnohem obsáhlejší mapa, je oválná
• orientovaná na sever
• vydaná roku 1568 Johannem Crigingerem

Fabriciova mapa Moravy

• nejstarší mapa Moravy
• vydal roku 1569 Pavel Fabricius

Komenského mapa Moravy

• obsahuje veduty (pohledy na město z dálky) na Brno, Olomouc, Znojmo a Polnou

Helwigova mapa

• nejstarší mapa Slezska
• orientovaná na jih, zachycuje území celého tehdejšího Slezska a Lužice

Třetí vojenské mapování

• za Rakouska-Uherska, mapovalo se v 60. až 80. letech 18. století
• pro vojenské účely, mapa celé monarchie
• pocházelo z původních map, doplňovali vojenští důstojníci (ne zcela přesně)
• měřítko 1:25 000

Důležité pojmy

Generalizace – proces výběr nejdůležitějších údajů pro mapu, “zjednodušování”

ZABAGED – Základní báze geografických dat

• digitální topografický model České republiky
• nejpodrobnější, celé území země

GIS – geografický informační systém

• od 70. 20. století
• využívá státní správa i samospráva, instituce…
• při řešení přírodních katastrof (povodně), pro vědecké účely a bádání
• účelem je sběr, ukládání, třídění a zpracování prostorových informací, výstupem je kartodiagram (mapa)

Skládání vrstev

• vektorový – bodové prvky (vrcholy, místa… ), linie (silnice, inženýrské sítě…)
• rastrový – tvořeno pixely

DPZ – dálkový průzkum země

• zkoumání těles a jevů bez přímého kontaktu
• zjednodušené řečení jde o focení a snímání planety
• družice – umělé satelity Země
• významné družice
  • Sputnik 1 – první umělá družice země, na oběžné dráze, vyslalo ji SSSR roku 1957
  • Landsat – první satelit pro geografické účely, provozuje NASA, od roku 1972
  • Meteosat – geostacionární družice (stále nad stejným místem na zemi), evropská, zkoumá počasí
  • GOES – geostacionární družice, ve výšce 36 000 km,
  • NOAA – na polární dráze, ve výšce 700 – 900 km

Atlas – soubor více map

GPS – globální poziční systém

• volně k dispozici civilním uživatelům
• má 24 družic s různými drahami, GPS zařízení změří signál z družic a provede výpočet – zeměpisné souřadnice
• vynalezla ho americká armáda ve 2. pol. 20.st. >vlastněno a spravováno USA

Galileo – evropský ekvivalent k GPS