Kartografie – nauka o mapách
Glóbus
- kulový 3D model země
- nejdokonalejší – znázorňuje planetu bez zkreslení, nejlépe odpovídá skutečnému tvaru
- měřítko globusu: malé (globus o průměru 40 cm – 1:32 000 000)
- první globus vytvořil: filozof Krátes z Malu kolem roku 150 př. K.
- Babylónská mapa světa – mapa světa, podle tvaru taky označovaná jako globus, ze 6. století př. K. (takže by se jednalo o nejstarší globus)
Mapa
- zmenšený a zjednodušený rovinný obraz země či jiného vesmírného tělesa
- pomocí značek znázorňuje rozložení míst a povrchu na zemi
- vzniká deformace (zkreslení) – koule se nedá rozvinout do roviny
- první mapu světa sestrojil: Anaximandros z Milétu, v 1. pol. 6. století př. K.
Měřítko
- parametr udávající poměr zmenšení oproti skutečnosti
- při zpracování povrchu země dochází ke zkreslování délek, proto poměr 1:m platí pro délkově nezkreslená místa mapy
- pro určení skutečné délky je potřeba brát v potaz, zdali v určitém směru na mapě nejsou délky zkresleny
- základní typy měřítek
- podle stylu udávání
- číselné (1:50 000)
- grafické (
)
- podle velikosti
- mapy velkého měřítka: do 1:100 000 – katastrální mapy, plány měst, turistické mapy, autoatlasy
- mapy středního měřítka: 1:100 000 až 1:1 000 000 – státy, kontinenty
- mapy malého měřítka: nad 1:1 000 000 – kontinenty, celý svět
- podle stylu udávání
Kartografická zobrazení a jejich dělení
- převod zobrazení na rovinu je prováděn podle systému matematických metod
- určují vztah mezi polohami bodů na zemi a na mapě
- podle vlastností kartografického zkreslení
- plochojevné zobrazení – plochy se nezkreslují, zkreslují se úhly a vzdálenosti
- úhlojevné zobrazení – úhly se nezkreslují, zkreslují se plochy a vzdálenosti
- délkojevná zobrazení – délky se nezkreslují, zkreslují se plochy a úhly
- vyrovnávací zobrazení – všechny složky se zkreslují, ale jen do určité míry (kompromis), zkreslení ploch a úhlů je v rovnováze
- podle polohy konstrukční osy
- normální (pólové) – konstrukční osa roviny (válce, kužele) se schoduje s osou glóbu
- příčné (transverzální) – konstrukční osa leží v rovině rovníku
- obecné (šikmé) – konstrukční osa leží mezi
- podle druhu zobrazovací plochy
- azimutální zobrazení – rovina, využití: polární oblasti
- válcová zobrazení – plášť válce, využití: časová pásma
- kuželová zobrazení – využití: kontinenty
- obecná zobrazení – využití: celý svět
Obsah mapy
- dělení
- topografické mapy – podrobné, zobrazují všechny složky obsahu
- tématické mapy – zobrazují jen určitý parametr
- tři okruhy obsahu mapy
- výškopis – zobrazuje členitost mapy
- vrstevnice – spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou
- kóty – ukazují výšku konkrétního bodu (vrcholu)
- barevná hypsometrie – barevné znázornění reliéfu země (hory bývají hnědé)
- polohopis
- liniové značky – státní hranice, řeky, vrstevnice…
- bodové značky – města, kóty…
- plošné značky – poušť, lesy, oceány, hory…
- popis mapy
- názvy zeměpisných objektů často nesou rozdílnou barvu, velikost apod. podle významu
- toponyma – vlastní jména zeměpisných objektů
- dělení
- cizí
- domácí
- toponomastika – vědní obor
- přenos pojmů mezi různými druhy písem (latinka, azbuka, asijská znaková písma)
- transliterace – převádí se dle konkrétních písem
- transkripce – převádí se podle výslovnosti
- transpozice – v původním znění
- v některých mapách se užívají exonyma – vžité názvy místa (Štýrský Hradec, Kodaň…)
- výškopis – zobrazuje členitost mapy
- správná mapa by měla obsahovat
- název mapy
- vlastní mapu
- měřítko
- legendu – soupis použitých piktogramů aj.
- tiráž – soupis informací
Tématický obsah a jeho vyjádření
- lokalizovaný diagram – daný jev je vyjádřený symbolem na konkrétním místě mapy (největší města oblasti)
- kartodiagram – základní mapa, hodnotu jevu určuje barva daného území, vysvětluje pouze legenda mimo mapu (hustota zalidnění)
- kartogram – základní mapa, hodnotu jevu určuje barva daného území doplněná o přímý popis hodnoty jevu
- stuhová metoda – tloušťka linie určuje hodnotu jevu (hustota provozu na silnici)
- anamorfóza – velikost území je přímo úměrná zobrazovanému jevu (HDP)
- tečková metoda – určitá tečka zobrazuje určité množství, větší intenzita jevu – více teček (produkce ropy)
Vznik map
- fáze vzniku map
- astronomická práce – pomocí astronomického měření se změří poloha několika bodů
- geodetická práce – měří se výškopis a polohopis mapy
- trigonometrie – základní metoda, vytváří se hustá síť bodů
- triangulace – metoda zjišťování pomocí trojúhelníkové sítě
- základní trigonometrický bod: Pecný (kopec mezi Benešovem a Prahou)
- nivelace – metoda pro měření nadmořských výšek
- základní nivelační bod: Lišov (Jižní Čechy) – 564,7597 m n. m, vztahuje se na hladinu Baltského moře
- triangulace – metoda zjišťování pomocí trojúhelníkové sítě
- trigonometrie – základní metoda, vytváří se hustá síť bodů
- topografická práce
- podrobné měření v terénu, vyhodnocování leteckých záběrů
- kartografické práce
- zpracovávání výsledků měření do kartografického díla
- reprodukční práce
- závěrečná fáze tvorby map, jejich produkce
- kartografická polygrafie
Nejstarší mapy na českém území a historie
Klaudiánova mapa Čech
- nejstarší čištěná mapa na našem území
- orientovaná na jih, měla sloužit jako návod poutníkům do Říma
- vydaná roku 1518 Mikulášem Klaudyánem
Crigingerova mapa Čech
- mnohem obsáhlejší mapa, je oválná
- orientovaná na sever
- vydaná roku 1568 Johannem Crigingerem
Fabriciova mapa Moravy
- nejstarší mapa Moravy
- vydal roku 1569 Pavel Fabricius
Komenského mapa Moravy
- obsahuje veduty (pohledy na město z dálky) na Brno, Olomouc, Znojmo a Polnou
Helwigova mapa
- nejstarší mapa Slezska
- orientovaná na jih, zachycuje území celého tehdejšího Slezska a Lužice
Třetí vojenské mapování
- za Rakouska-Uherska, mapovalo se v 60. až 80. letech 18. století
- pro vojenské účely, mapa celé monarchie
- pocházelo z původních map, doplňovali vojenští důstojníci (ne zcela přesně)
- měřítko 1:25 000
Důležité pojmy
Generalizace – proces výběr nejdůležitějších údajů pro mapu, “zjednodušování”
ZABAGED – Základní báze geografických dat
- digitální topografický model České republiky
- nejpodrobnější, celé území země
GIS – geografický informační systém
- od 70. 20. století
- využívá státní správa i samospráva, instituce…
- při řešení přírodních katastrof (povodně), pro vědecké účely a bádání
- účelem je sběr, ukládání, třídění a zpracování prostorových informací, výstupem je kartodiagram (mapa)
Skládání vrstev
- vektorový – bodové prvky (vrcholy, místa… ), linie (silnice, inženýrské sítě…)
- rastrový – tvořeno pixely
DPZ – dálkový průzkum země
- zkoumání těles a jevů bez přímého kontaktu
- zjednodušené řečení jde o focení a snímání planety
- družice – umělé satelity Země
- významné družice
- Sputnik 1 – první umělá družice země, na oběžné dráze, vyslalo ji SSSR roku 1957
- Landsat – první satelit pro geografické účely, provozuje NASA, od roku 1972
- Meteosat – geostacionární družice (stále nad stejným místem na zemi), evropská, zkoumá počasí
- GOES – geostacionární družice, ve výšce 36 000 km,
- NOAA – na polární dráze, ve výšce 700 – 900 km
Atlas – soubor více map
GPS – globální poziční systém
- volně k dispozici civilním uživatelům
- má 24 družic s různými drahami, GPS zařízení změří signál z družic a provede výpočet – zeměpisné souřadnice
- vynalezla ho americká armáda ve 2. pol. 20.st. >vlastněno a spravováno USA
Galileo – evropský ekvivalent k GPS