Vesmír a vesmírná tělesa
Vesmír – soubor všech kosmických těles (kosmický prostor – oblast mimo zemi)
- o vzniku vesmíru vznikají tzv. kosmologické hypotézy – nejznámější je Velký třesk (před 14 mld. let)
- tehdy mělo dojít k výbuchu v určité látce o vysoké teplotě a superhustém stavu → rozpínání této látky → tvorba základů budoucích kosmických těles
Kosmická tělesa – hvězdy, planety, planetky, měsíce…
Galaxie – vesmírné soustavy, které obsahují miliardy hvězd
- ve vesmíru existují miliardy galaxií, podle odhadů i 2 biliony
- naše galaxie – Mléčná dráha (obsahuje asi 150 miliard hvězd)
Hvězdy – vesmírná tělesa skládající se z plazmy, probíhají v nich termojaderné reakce
Planety – někdy též oběžnice, tělesa obíhající hvězdu, bez zdroje záření, malým planetám se říká planetky
Měsíce – tělesa obíhající planetu, přirozené družice
Komety – někdy též vlasatice, tělesa obíhající na protáhlých drahách
- dělí se na krátkoperiodické komety (perioda kratší než 200 let) a dlouhoperiodické komety (perioda delší než 200 let)
- jádro je tvořeno ledem a prachem, kolem jádra se tvoří plynoprachový obal přecházející v ohon
- kvůli rychlosti jsou pro Zemi nebezpečnější než meteoroidy
Meteoroid – malé těleso meziplanetární hmoty (velké bývá řádově v metrech)
Meteor – světelný záblesk během průpletu zemskou atmosférou, “padající hvězda”
Meteorit – těleso spadlé na zem
Sluneční soustava
- středem je slunce a dále ji tvoří obíhající kolem + prostředí, kde k tomuto ději dochází
- stáří naši Sluneční soustavy se odhaduje na 5 mld. let
- 99% hmotnosti soustavy tvoří slunce
- kolem slunce obíhá 8 planet
- planety se dělí na 2 druhy
- terestrické planety – kamenné
- planety zemského typu
- Merkur, Venuše, Země, Mars
- velké planety – plynné
- jsou tvořeny ze zkapalněných plynů, prstence z prachu a balvanů
- Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
- terestrické planety – kamenné
Teorie uspořádání sluneční soustavy
- geocentrismus – ve středověku, středem soustavy je Země a tělesa obíhají kolem ní
- heliocentrismus
- v 16. století – Mikuláš Koperník: středem soustavy je slunce a tělesa obíhají po kruhových drahách
- v 17. století – Johanes Kepler: kruhové dráhy nahradil eliptickými (platí dodnes)
- všechny planety rotují kolem své osy a obíhají kolem Slunce
Slunce
- hvězda sluneční soustavy
- chemické složení: 73% vodík, 25% helium, 2% ostatní
- základní pohyby slunce
- rotace kolem vlastní osy – na rovníku 25 dní / u pólů 34 dní
- pohyb okolo středu galaxie – jednou za 250 mil. let
Měsíc
- přirozená družice země, obíhá zemi po eliptických drahách
- jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong – 1969)
- vzdálenost od země – 384 000 km
- vázaná rotace: měsíc se otočí kolem své doby za stejnou dobu, jaká je doba oběhu kolem země → nelze vidět odvrácenou stranu měsíce
- siderický měsíc: doba oběhu Měsíce kolem Země vzhledem ke hvězdám – 27,3 dne
- synodický měsíc: doba oběhu Měsíce kolem Země vzhledem ke Slunci (od novu k novu) – 29,5 dne
- fáze měsíce
- nov – měsíc je mezi zemí, měsíc není vidět
- první čtvrť – měsíc dorůstá, vidět je polovina přivrácené strany
- úplněk – měsíc je na opačné straně než slunce, vidět je celý měsíc
- poslední čtvrť – měsíc couvá, vidět je polovina přivrácené strany
Zatmění
- jev, kdy vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa
- jsou částečná nebo úplná
- Sarros – perioda po kterou se opakují zatmění obou těles, trvá 18 let a 11 dnů
- zatmění měsíce
- měsíc vstoupí do stínu země
- vidět je na celé neosvětlené části Země
- délka – 1:45 h
- četnost – 29x
- zatmění slunce
- měsíc se dostane mezi zemi a slunce
- vidět je z malé oblasti – pásu totality
- při úplném zatmění měsíc zakrývá celé slunce
- délka – max. 7 minut
- četnost – 41x
Z jednoho konkrétního místa (Prahy) je vidět vícekrát zatmění měsíce.
Země
Tvar a velikost
- jako první představoval poznatky o kulatosti Země Aristoteles (podle stínů)
- Isaac Newton – 17. století, země má tvar rotačního elipsoidu se zploštěním na pólech
- Geoid – 19. století, tvar nejpřesněji vystihující Zemi, nepravidelný, nelze matematicky popsat
- Elipsoid – zavedeno pro výpočty
- Referenční elipsoid – matematicky popsatelné těleso nejbližší zemi, současný se jmenuje WGS-84
- Referenční koule – poloměr 6371 km
Rozměry země
- hmotnost: 5,97 x 10∧24 kg
- poloměr: 6378 km
- obvod rovníku: cca 40 000 km
- povrch: 510 mil. km2 (29 % pevnina – 149 mil km2, 71 % voda – 361 mil km2)
Pohyby země
- rotace – otáčení země kolem vlastní osy
- oběh země kolem slunce
Kalendář
- Lunární kalendář:
- Solární kalendář:
- Gregoriánský kalendář