Planetární geografie

Vesmír a vesmírná tělesa

Vesmír – soubor všech kosmických těles (kosmický prostor – oblast mimo zemi)

  • o vzniku vesmíru vznikají tzv. kosmologické hypotézy – nejznámější je Velký třesk (před 14 mld. let)
    • tehdy mělo dojít k výbuchu v určité látce o vysoké teplotě a superhustém stavu → rozpínání této látky → tvorba základů budoucích kosmických těles

Kosmická tělesa – hvězdy, planety, planetky, měsíce…

Galaxie – vesmírné soustavy, které obsahují miliardy hvězd

  • ve vesmíru existují miliardy galaxií, podle odhadů i 2 biliony
  • naše galaxie – Mléčná dráha (obsahuje asi 150 miliard hvězd)

Hvězdy –  vesmírná tělesa skládající se z plazmy, probíhají v nich termojaderné reakce

Planety – někdy též oběžnice, tělesa obíhající hvězdu, bez zdroje záření, malým planetám se říká planetky

Měsíce – tělesa obíhající planetu, přirozené družice

Komety – někdy též vlasatice, tělesa obíhající na protáhlých drahách

  • dělí se na krátkoperiodické komety (perioda kratší než 200 let) a dlouhoperiodické komety (perioda delší než 200 let)
  • jádro je tvořeno ledem a prachem, kolem jádra se tvoří plynoprachový obal přecházející v ohon
  • kvůli rychlosti jsou pro Zemi nebezpečnější než meteoroidy

Meteoroid – malé těleso meziplanetární hmoty (velké bývá řádově v metrech)

Meteor – světelný záblesk během průpletu zemskou atmosférou, “padající hvězda”

Meteorit – těleso spadlé na zem

Sluneční soustava

  • středem je slunce a dále ji tvoří obíhající kolem + prostředí, kde k tomuto ději dochází
  • stáří naši Sluneční soustavy se odhaduje na 5 mld. let
  • 99% hmotnosti soustavy tvoří slunce
  • kolem slunce obíhá 8 planet
  • planety se dělí na 2 druhy
    • terestrické planety – kamenné
      • planety zemského typu
      • Merkur, Venuše, Země, Mars
    • velké planety – plynné
      • jsou tvořeny ze zkapalněných plynů, prstence z prachu a balvanů
      • Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

Teorie uspořádání sluneční soustavy

  • geocentrismus – ve středověku, středem soustavy je Země a tělesa obíhají kolem ní
  • heliocentrismus
    • v 16. století – Mikuláš Koperník: středem soustavy je slunce a tělesa obíhají po kruhových drahách
    • v 17. století – Johanes Kepler: kruhové dráhy nahradil eliptickými (platí dodnes)
  • všechny planety rotují kolem své osy a obíhají kolem Slunce

Slunce

  • hvězda sluneční soustavy
  • chemické složení: 73% vodík, 25% helium, 2% ostatní
  • základní pohyby slunce
    • rotace kolem vlastní osy – na rovníku 25 dní / u pólů 34 dní
    • pohyb okolo středu galaxie – jednou za 250 mil. let

Měsíc

  • přirozená družice země, obíhá zemi po eliptických drahách
  • jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong – 1969)
  • vzdálenost od země – 384 000 km
  • vázaná rotace: měsíc se otočí kolem své doby za stejnou dobu, jaká je doba oběhu kolem země → nelze vidět odvrácenou stranu měsíce
  • siderický měsíc: doba oběhu Měsíce kolem Země vzhledem ke hvězdám – 27,3 dne
  • synodický měsíc: doba oběhu Měsíce kolem Země vzhledem ke Slunci (od novu k novu) – 29,5 dne
  • fáze měsíce
    • nov – měsíc je mezi zemí, měsíc není vidět
    • první čtvrť – měsíc dorůstá, vidět je polovina přivrácené strany
    • úplněk – měsíc je na opačné straně než slunce, vidět je celý měsíc
    • poslední čtvrť – měsíc couvá, vidět je polovina přivrácené strany

Zatmění

  • jev, kdy vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa
  • jsou částečná nebo úplná
  • Sarros – perioda po kterou se opakují zatmění obou těles, trvá 18 let a 11 dnů
  • zatmění měsíce
    • měsíc vstoupí do stínu země
    • vidět je na celé neosvětlené části Země
    • délka – 1:45 h
    • četnost – 29x
  • zatmění slunce
    • měsíc se dostane mezi zemi a slunce
    • vidět je z malé oblasti – pásu totality
    • při úplném zatmění měsíc zakrývá celé slunce
    • délka – max. 7 minut
    • četnost – 41x

Z jednoho konkrétního místa (Prahy) je vidět vícekrát zatmění měsíce.

Země

Tvar a velikost

  • jako první představoval poznatky o kulatosti Země Aristoteles (podle stínů)
  • Isaac Newton – 17. století, země má tvar rotačního elipsoidu se zploštěním na pólech
  • Geoid – 19. století, tvar nejpřesněji vystihující Zemi, nepravidelný, nelze matematicky popsat
  • Elipsoid – zavedeno pro výpočty
  • Referenční elipsoid – matematicky popsatelné těleso nejbližší zemi, současný se jmenuje WGS-84
  • Referenční koule – poloměr 6371 km

Rozměry země

  • hmotnost: 5,97 x 10∧24 kg
  • poloměr: 6378 km
  • obvod rovníku: cca 40 000 km
  • povrch: 510 mil. km2 (29 % pevnina – 149 mil km2, 71 % voda – 361 mil km2)

Pohyby země

  • rotace – otáčení země kolem vlastní osy
  • oběh země kolem slunce

Kalendář

  • Lunární kalendář:
  • Solární kalendář:
  • Gregoriánský kalendář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.