Litosféra – kamenný obal země
- oblast mezi zemským povrchem a hloubkou 100 km (dolní hranice astenosféry)
- litosféra je rozdělená na bloky → litosférické desky
- teorie o jejich pohybu je založena na kontinentálním driftu – teorii o pohybu desek
- původně existoval prakontinent Pangea s jediný oceán Panthlassa
- Pangea se rozdělila na 2 části
- Laurasie (sever) → S. Amerika, Asie, Evropa
- Gondwana (jih) → J. Amerika, Indie, Arabský pol., Austrálie, Antarktida
Pohyby litosférických desek
- Divergentní (od sebe)
- vzniká příkopová propadlina
- př.: Euroasijská + Severoamerická → Středoatlantský hřbet
- Konvergentní (proti sobě)
- jedna deska se podsouvá pod druhou, vznikají pohoří
- př.: Euroasijská + Indická → Himaláje
- Horizontální (vedle sebe)
- dvě desky o sebe třou a každá směřuje na jinou stranu
- př.: Pacifická + Severoamerická → San Andreas (zlom)
Bullenův model Země
- Zemská kůra – do 35 km (1 Bullenova zóna)
- dolní hranici tvoří Mohorovičičova plocha diskontinuity
- rozděleno na
- oceánská – usazené horniny a čedičové horniny
- pevninská – usazené horniny, žulové a čedičové
- plášť a kůra mají odlišnou hustotu → dochází zde k velké změně rychlosti šíření zemětřesných vln
- nejhlubší vrt: 12 261 m – Kolský superhluboký vrt
- obsah kůry: kyslík (46 %), křemík (28 %) a hliník
- nerosty: oxidy, křemičitany
- podíl hmoty: 1,5 %
- Zemský plášť – od 35 do 2900 km (3 Bullenovy zóny)
- rozděleno na:
- svrchní plášť
- střední plášť
- spodní plášť
- nerosty: křemičitany, oxidy železa, hořčíku a sulfidy železa
- podíl hmoty: 67,5 %
- rozděleno na:
- Zemské jádro – od 2900 do 6378 km (3 Bullenovy zóny)
- rozděleno na:
- vnější jádro – polotekuté
- přechodová část
- vnitřní jádro (jadérko) – pevné
- nerosty: železo a nikl
- podíl hmoty: 31 %
- rozděleno na:
- Keith Bullen (1906 – 1976)
- australský profesor, vytvořil model Země
- vytvořil na základě rychlosti pohybu zemětřesných vln Bullenovy zóny → liší se teplotou, tlakem a hustotou
Georeliéf
- soubor povrchových tvarů
- Geomorfologie: věda zabývající se studiem zemského povrchu (vznik, staří, tvar…)
Morfologické typy podle výškové členitosti
- roviny: do 30 m
- pahorkatiny: 30 – 150 m
- vrchoviny: 150 – 300 m
- hornatiny: 300 – 600
- velehornatiny: nad 600 m
Procesy vzniku georeliéfu
- Endogenní procesy – tektonické
- vnitřní, vlivem chemicko-fyzikálních změn uvnitř zemského tělesa
- člověk je nemůže ovlivnit
- Vulkanismus – sopečná činnost
- magmatické hmoty se dostávají ze zemského nitra na povrch
- sopka: místo, kde magma nebo láva vytéká na zemský povrch
- magma: rozteklá hornina pod povrchem země
- láva: magma, které vytéká na povrch
- 75 % sopek se nachází v Tichomořském ohnivém prstenci
- Zemětřesení
- jev, kdy dochází k otřesům země na povrchu
- vznikají vlivem tření tektonických desek nebo jako vedlejší jev sopečné činnosti
- hypocentrum: místo, kde zemětřesení vzniká (často pod povrchem)
- epicentrum: nejbližší místo na zemi nad hypocentrem
- Richterova stupnice: měří se seismografem, jednotka je magnitudo
- EMS – Evropská makroseismická stupnice: určuje se intenzita I až XII, podle následků se určuje zpětně
- nejhorší zemětřesení: podle intenzity – Chile, 9,6° (1976) / podle obětí – Sumatra, 280 000 (2004)
- během roku se na světě objeví milion zemětřesení
- Exogenní procesy
- vnější; jsou vlivem slunečního záření, vody, ledu, mrazu, vzduchu, větru, účinkem organizmů a také člověkěm
- na litosféry působí prvky z biosféry, hydrosféry a atmosféry
- Činnost vody
- horní tok: silný proud, strhává kameny a kusy hornin → balvanitá koryta řek, peřeje, vodopády, údolí řek
- střední tok: pomalejší voda umožňuje usazování částí hornin → nivy (formováno povodněmi), meandry (klikatění řeky – o vnější břeh se vymílá a vnitřní se plní usazeninami)
- dolní tok: velké množství říčních usazenin → delty, vznik úrodných půd (historicky nejdéle osídlená místa)
- regulace toků člověkem v jeho prospěch: přehrady, rybníky….
- kosa: úzký a protáhlý písčitý výběžek pevniny do moře
- Činnost větru
- vítr odnáší jemné částice a zase je ukládá na jiná místa
- větrná eroze: obrušování povrchu
- fyzikální zvětrávání: mechanické rozrušování, změny teplot, vliv mrazu
- chemické zvětrávání: mění se chemické složení hornin
- může vzniknout: viklan, převisy, hřiby, duny…
- Činnost ledu a mrazu – glaciální jevy
- trog: údolí tvaru U vymodelované ledovcem
- kar: prohlubeň vytvořená ledovcem
- fjord: úzký dlouhý záliv vymodelovaný ledovcem
- moréna: kamenný val nahrnutý ledovcem
- bludný kámen: kámen přeneseným ledovcem na místo, kde by se z geologického hlediska jinak neměl nacházet
- periglaciální jevy: jevy a tvary vzniklé působením mrazu v předpolí kontinentálního ledovce
- mrazový srub: tvar vzniklý mrazovým zvětráváním a následným odnosem
- Chemickými procesy mohou vzniknout i další hevy
- voština: soustava prohlubní nebo jamek ve skále
- Antropogenní vlivy
- části zemského povrchu změněné vlivem činnosti člověka
- člověk stal nejvýznamnějším činitelem
- jedná se například: pole, rovnání koryt řek, vodní nádrže, kanály, haldy, lomy, průplavy, tunely, šachty, inženýrské sítě, dopravní infrastruktura, stavby, skládky