- věda, který se zabývá krajinnou sférou a vzájemnými interakcemi mezi prostředím a lidskou činností v prostoru a čase
- krajinná sféra = vrstva obalující planetu
- působí na ní vnitřní a vnější vlivy
- dělí se na:
- přírodní složku krajiny – litosféra, pedosféra, biosféra…
- člověkem vytvořenou složku – sídla, obyvatelství, hospodářství…
Historie geografie
Období vzniku a první zlaté období
- věda jako taková vzniká ve starověkém Řecku kolem roku 200 n. l.
- zakladatel geografie – Eratosthénes z Kyrény (otec geografie)
- sestavil dílo Géografika hypomnemáta
- vypočítal délku obvodu země (40 000 km) a zavedl zeměpisnou síť (rovnoběžky a poledníky)
- další antičtí geografové
- Hérodotos (5. století p. K.): představuje svět rozdělený na světadíly (Evropa, Asie a Líbye)
- Aristoteles (4. století p. K.): shrnul veškeré poznatky geografie (byl polyhistor), kulatost Země dokazoval pomocí stínu
- Ptolematos: konstruoval mapy, astronomie
- Anaximandros z Milétu: autor první mapy světa, přidal přírodovědně-matematický směr
- Hekataios z Milétu: opravil a doplnil mapu, středem mapy jsou řecké Delfy
- období končí zánikem říše římské
Období úpadku
- většina geografických znalostí je zapomenuta
- velký vliv na vědění má církev
- předpokládá se, že země je placatá apod…
Druhé zlaté období
- do pozornosti se dostávají zámořské plavby
- důvod
- čím dá větší poptávka po exotickém a luxusním zboží (zpočátku převážně z Asie – porcelán, hedvábí, koření; později i čaj a nově objevené komodity)
- potřeba obejít obchodníky s orientálním zbožím
- monopol italských a arabských obchodníků
- Hedvábná stezka byla pod kontrolou Turky
- významní mořeplavci a objevitelé
- Kryštof Kolumbus: mořeplavec původně z Janova plující pod španělskou nebo portugalskou vlajkou; při plavbě do Indie doplul roku 1492 na americké ostrovy Bahamy (ostrov San Salvador), lodě – Santa Maria, Pinta, Nina
- Amerigo Vespucci: italský mořeplavec, jako první popsal pobřeží Ameriky, podle něj Amerika dostala jméno
- Bartolomeo Diaz: Portugalec, jako první obeplul mys Dobré naděje (1488)
- Vasco de Gama: doplul do Indie kolem Afriky (1497)
- Fernao de Magalhaes: jeho výprava jako první obeplula svět, sám zemřel během cesty na Filipínách, důkaz kulatosti země (1519-1522)
- Čeng Che: čínský admirál, který plul do Afriky, označil ji za nový kontinent
- James Cook: zmapoval ústí řeky sv. Vavřince, Labrador, Newfoundland
- Herman Cortéz: vojensky i nábožensky dobyl říši Aztéků (Mexiko)
- Abel Tasman: cestou do Austrálie objevil Nový Zéland a ostrov Tasmánie (1642)
- David Livingstone: prozkoumal řeku Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, ztratil se a byl nezvěstný
- většina světa byla objevena do 19. století
Moderní geografie
- hledání nového účelu geografie > propojení s dalšími vědeckými obory a průzkum nových oblastí geografie
- matematická geografie: propojení geografie a výpočetní techniky (družice, satelity…), od 50. let 20. století
- významné osobnosti a objevitelé
- Emil Holub: výpravy do Afriky (vytvořil četnou geografickou a etnografickou sbírku)
- Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund: tříletá cesta po Africe a Jižní Americe (1947-1949)
- Roald Amundsen: jako první stanul na jižním pólu (1911)
- Robert Peary: jako první stanul na severním pólu (1909)
Postavení geografie
- stojí na rozhraní mezi přírodními a společenskými vědami
- dělí se ještě na
- interdisciplinární – mezioborový (spolupráce s přírodovědnými, společenskými atd. obory)
- multidisciplinární – spolupráce více vědních oborů
- Objekt studia: krajinná sféra
- Předmět studia: vztahy a vazby v rámci krajinné sféry
Krajinná sféra
- oblast mezi 10 km nad povrchem a 100 km pod povrchem
- povrch planety tvoří několik uspořádaných vrstev: Georeliéf
- vrstvy krajinné sféry: litosféra, pedosféra, hydrosféra, atmosféra, biosféra, kryosféra a socioekonomická sféra
Geografické disciplíny
Fyzická geografie
- litosféra: horninový obal (zemská kůra a svrchní část zemského pláště)
- geomorfologie – vznik, vývoj a popis tvarů zemského povrchu
- vulkanologie – sopečná činnost
- pedosféra: půdní obal
- pedologie – geneze (vznik) půd
- pedografie – rozmístění půd
- hydrosféra: vodní obal
- hydrologie – pohyb vody
- oceánografie – studium oceánů a moří
- hydrografie – rozmístění vody
- limnologie – útvary s pomalou výměnou vody na pevnině (jezera, přehrady…)
- atmosféra: vzdušný obal
- klimatologie – o podnebí a klimatu
- biosféra: živý obal Země (rostliny, živočichové…)
- biogeografie – věda o rozdělení biodiverzity v prostoru a čase
- biologie – organismy a vše, co s tím souvisí
- kryosféra: zamrzlý obal (musí být po dobu 2 roků pod bodem mrazu), také součást hydrosféry
- glaciologie – studuje ledovce
- socioekonomická sféra: člověk a to, co vytvořil
Socioekonomická geografie
- člověk a to, co stvořil
- geografie obyvatelstva
- geografie sídel
- geografie průmyslu
- geografie zemědělství
- geografie dopravy
- geografie cestovního ruchu
- geografie služeb
- politická geografie (zahrnuje i státní hranice, rozložení politických sil…)
Kartografická disciplína
- tvorba, reprodukce a využití map
- tématická kartografie: tvorba tématických map
- matematická kartografie: teorie kartografických projekcí
- kartometrie: měření na mapách
Regionální geografie
- studium konkrétních oblastí světa
Funkce a význam geografie
- funkce
- prostorová: orientace v prostoru (→ mapě)
- syntetizující: propojuje přírodní a společenskou složku krajiny
- informační: získává a zpracovává informace o světě
- praktická: mapy, světové konflikty, chápání kulturních rozdílů
- význam
- studuje aktuální stav krajinné sféry
- řešení otázek současnosti i budoucnosti
- demografické studia, sledování vývoje obyvatelstva a prognostika budoucnosti
- problematika městských a venkovských sídel
- ekologická stabilita a udržitelní rozvoj
- zkoumání katastrof (zemětřesení…) a obraně proti nim
Důležité pojmy
GIS: geografický informační systém
GPZ: globální poziční systém
DPZ: dálkový průzkum země (pomocí družic a letadel; 1957 – SSSR vypustilo první družici)