Geografie jako věda

  • věda, který se zabývá krajinnou sférou a vzájemnými interakcemi mezi prostředím a lidskou činností v prostoru a čase
  • krajinná sféra = vrstva obalující planetu
    • působí na ní vnitřní a vnější vlivy
    • dělí se na:
      • přírodní složku krajiny – litosféra, pedosféra, biosféra…
      • člověkem vytvořenou složku – sídla, obyvatelství, hospodářství…

Historie geografie

Období vzniku a první zlaté období

  • věda jako taková vzniká ve starověkém Řecku kolem roku 200 n. l.
  • zakladatel geografie – Eratosthénes z Kyrény (otec geografie)
    • sestavil dílo Géografika hypomnemáta
    • vypočítal délku obvodu země (40 000 km) a zavedl zeměpisnou síť (rovnoběžky a poledníky)
  • další antičtí geografové
    • Hérodotos (5. století p. K.): představuje svět rozdělený na světadíly (Evropa, Asie a Líbye)
    • Aristoteles (4. století p. K.): shrnul veškeré poznatky geografie (byl polyhistor), kulatost Země dokazoval pomocí stínu
    • Ptolematos: konstruoval mapy, astronomie
    • Anaximandros z Milétu: autor první mapy světa, přidal přírodovědně-matematický směr
    • Hekataios z Milétu: opravil a doplnil mapu, středem mapy jsou řecké Delfy
  • období končí zánikem říše římské

Období úpadku

  • většina geografických znalostí je zapomenuta
  • velký vliv na vědění má církev
  • předpokládá se, že země je placatá apod…

Druhé zlaté období

  • do pozornosti se dostávají zámořské plavby
  • důvod
    • čím dá větší poptávka po exotickém a luxusním zboží (zpočátku převážně z Asie – porcelán, hedvábí, koření; později i čaj a nově objevené komodity)
    • potřeba obejít obchodníky s orientálním zbožím
      • monopol italských a arabských obchodníků
      • Hedvábná stezka byla pod kontrolou Turky
  • významní mořeplavci a objevitelé
    • Kryštof Kolumbus: mořeplavec původně z Janova plující pod španělskou nebo portugalskou vlajkou; při plavbě do Indie doplul roku 1492 na americké ostrovy Bahamy (ostrov San Salvador), lodě – Santa Maria, Pinta, Nina
    • Amerigo Vespucci: italský mořeplavec, jako první popsal pobřeží Ameriky, podle něj Amerika dostala jméno
    • Bartolomeo Diaz: Portugalec, jako první obeplul mys Dobré naděje (1488)
    • Vasco de Gama: doplul do Indie kolem Afriky (1497)
    • Fernao de Magalhaes: jeho výprava jako první obeplula svět, sám zemřel během cesty na Filipínách, důkaz kulatosti země (1519-1522)
    • Čeng Che: čínský admirál, který plul do Afriky, označil ji za nový kontinent
    • James Cook: zmapoval ústí řeky sv. Vavřince, Labrador, Newfoundland
    • Herman Cortéz: vojensky i nábožensky dobyl říši Aztéků (Mexiko)
    • Abel Tasman: cestou do Austrálie objevil Nový Zéland a ostrov Tasmánie (1642)
    • David Livingstone: prozkoumal řeku Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, ztratil se a byl nezvěstný
  • většina světa byla objevena do 19. století

Moderní geografie

  • hledání nového účelu geografie > propojení s dalšími vědeckými obory a průzkum nových oblastí geografie
  • matematická geografie: propojení geografie a výpočetní techniky (družice, satelity…), od 50. let 20. století
  • významné osobnosti a objevitelé
    • Emil Holub: výpravy do Afriky (vytvořil četnou geografickou a etnografickou sbírku)
    • Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund: tříletá cesta po Africe a Jižní Americe (1947-1949)
    • Roald Amundsen: jako první stanul na jižním pólu (1911)
    • Robert Peary: jako první stanul na severním pólu (1909)

Postavení geografie

  • stojí na rozhraní mezi přírodními a společenskými vědami
  • dělí se ještě na
    • interdisciplinární – mezioborový (spolupráce s přírodovědnými, společenskými atd. obory)
    • multidisciplinární – spolupráce více vědních oborů
  • Objekt studia: krajinná sféra
  • Předmět studia: vztahy a vazby v rámci krajinné sféry

Krajinná sféra

  • oblast mezi 10 km nad povrchem a 100 km pod povrchem
  • povrch planety tvoří několik uspořádaných vrstev: Georeliéf
  • vrstvy krajinné sféry: litosféra, pedosféra, hydrosféra, atmosféra, biosféra, kryosféra a socioekonomická sféra

Geografické disciplíny

Fyzická geografie

  • litosféra: horninový obal (zemská kůra a svrchní část zemského pláště)
    • geomorfologie – vznik, vývoj a popis tvarů zemského povrchu
    • vulkanologie – sopečná činnost
  • pedosféra: půdní obal
    • pedologie – geneze (vznik) půd
    • pedografie – rozmístění půd
  • hydrosféra: vodní obal
    • hydrologie – pohyb vody
    • oceánografie – studium oceánů a moří
    • hydrografie – rozmístění vody
    • limnologie – útvary s pomalou výměnou vody na pevnině (jezera, přehrady…)
  • atmosféra: vzdušný obal
    • klimatologie – o podnebí a klimatu
  • biosféra: živý obal Země (rostliny, živočichové…)
    • biogeografie – věda o rozdělení biodiverzity v prostoru a čase
    • biologie – organismy a vše, co s tím souvisí
  • kryosféra: zamrzlý obal (musí být po dobu 2 roků pod bodem mrazu), také součást hydrosféry
    • glaciologie – studuje ledovce
  • socioekonomická sféra: člověk a to, co vytvořil

Socioekonomická geografie

  • člověk a to, co stvořil
  • geografie obyvatelstva
  • geografie sídel
  • geografie průmyslu
  • geografie zemědělství
  • geografie dopravy
  • geografie cestovního ruchu
  • geografie služeb
  • politická geografie (zahrnuje i státní hranice, rozložení politických sil…)

Kartografická disciplína

  • tvorba, reprodukce a využití map
  • tématická kartografie: tvorba tématických map
  • matematická kartografie: teorie kartografických projekcí
  • kartometrie: měření na mapách

Regionální geografie

  • studium konkrétních oblastí světa

Funkce a význam geografie

  • funkce
    • prostorová: orientace v prostoru (→ mapě)
    • syntetizující: propojuje přírodní a společenskou složku krajiny
    • informační: získává a zpracovává informace o světě
    • praktická: mapy, světové konflikty, chápání kulturních rozdílů
  • význam
    • studuje aktuální stav krajinné sféry
    • řešení otázek současnosti i budoucnosti
    • demografické studia, sledování vývoje obyvatelstva a prognostika budoucnosti
    • problematika městských a venkovských sídel
    • ekologická stabilita a udržitelní rozvoj
    • zkoumání katastrof (zemětřesení…) a obraně proti nim

Důležité pojmy

GIS: geografický informační systém

GPZ: globální poziční systém

DPZ: dálkový průzkum země (pomocí družic a letadel; 1957 – SSSR vypustilo první družici)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.