AUTOR: JOSEPH HELLER
DÍLO: HLAVA XXII
Druh: epika
Žánr: satirický román
Forma (dle vypravěče): er-forma
Jazyk:
V dialozích převládá spíše obecná čeština. Vyskytují se i italské nebo anglické pojmy.
Postavy a jejich charakteristika:
Yossarian – hlavní postava, nechce zemřít v boji, prohlašuje se za blázna, nakonec raději uteče
Cathcart – plukovník, vedoucí letky, vojáky posílá do boje za každou cenu bez ohledu na jejich život
Minderbinder – obchodník se vším možným
Dunbar – přítel Yossariana
Tappman – vojenský kaplan, přátelí se s hlavní postavou
Orr – poslouží jako inspirace k útěku Yossariana do Švédska, jeho spolubydlící
Téma:
Kritika nesmyslnosti války a vojny humoristickou satirickou notou.
Zápletka/Obsah:
Hlavní postavou děje je voják Yossarian. Ten se nechce již účastnit žádného boje a tak chce využít Hlavy XXII ve vojenských předpisech, podle které může být voják propuštěn pokud je blázen. Problém je v tom, že takový voják musí o to žádat a v moment, kdy si své bláznovství uvědomuje a je schopný o to žádat, už není blázen. Yossarian tak nadále musí zůstat na letecké základně amerického vojska ve Středozemním moři. Yossarian vyvádí různé bláznovské kousky a dostane se do nemocnice. Při misích je obezřetný a vyhýbá se boje což ho paradoxně dostalo až k vojenskému vyznamenání. To se však rozhodne převzít nahý. Mezitím se neustále navyšuje minimální počet náletů pro opuštění armády. Tím lezl na krk jeho nadřízením, kteří mu dokonce nabídli propuštění. Požadovali však to, že je bude vychvalovat což Yossariana znechutila a nakonec po vzoru jiného vojáka prostě utíká do Švédska.
Na pozadí tohoto děje se odehrává mnoho dalších příběhů. Satiry komerce během války i popisu vedení války plukovníkem. Objevují se i specifické postavy, kde mají různé neduhy.
Vlastní hodnocení:
Velmi mě zaujala satira vojny a čísel. Především teda to, co se dělo na pozadí – „kšeftování“. To málem donutilo americké vojsko létat bez padáků (což i stálo vojáky životy) a málem jíst bavlnu s čokoládou, když jim přebývaly po výměnném obchodu sklady po Evropě. V rámci jednoho výhodného obchodu si sami na zakázku od Němců vybombardovali vlastní základnu s konstatováním, že z války vyjdou jako „boháči“. Přitom války hýbou ekonomikou i bez takového obchodování, ne?