Georg Orwel
Narodil se v Indii a v dětství se přestěhoval do Británie, kde studoval. Orwel je pseudonym (podle řeky, kde prožil dětství). Psal eseje. Velice se zajimal o politické dëní v Evropě. Po druhé světové válce
nepodlehl pocitu, že Sovětský svaz je demokratickou zemí- rozpoznal, že jde o totalitu (Stalin).
Farma zvířat
Literání druh: epika
Literarni směr: světová literatura druhé poloviny 20. stoleti (tématika totalitní společnosti)
Literární útvar: román – alegorická bajka, parodie totalitní diktatury a revoluce
Postavy:
pan Jones – původní majitel farmy, alkoholik
Napoleon prase – nejchytřejší, ale nejmazanější, podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchár
Kuliš- chytré prase, čestný, má dobré nápady
Boxer- kůň, největší dříč, idealista, čestný, pracovitý
Pištik – prase, pravá ruka Napoleona, Ihář
Major – inteligentní kanec
Molina – klisna, ráda se parádi mašlemi
Jazyk a styl: Jazyk je spisovný. Bajka obsahuje barvité popisy. Castá je přimá řeč a dialogy.
Vyprávéni probíhá v er-forme, je chronologickė.
Děj a kompozice:
Na jedné farmě žil jeden výstavní bílý kanec, kterému říkali Major. Těsně před jeho smrtí však ostatním zvířatům sdělil své poselství o tom, že by se měla osvobodit. Ze žádná lidská bytost by, jim neměla vládnout.
Po jeho smrti na svatojánskou noc se jejich pán Jones opil a práce zbyla na jeho čeledíny. Ti však zapomněli dát zvířatům potravu a tak se zvířata vzbouřila. Vyhnala pana Jonese manželkou a čeledíny a tak se stala z Panské farmy Farma zvířat.
Vlády se ujala prasata, především soudruzi Napoleon a Kuliš. “Poskoka” jim dělal Pištík. Jako hymnu si zvolila Zvířata Anglie. Tomuto režimu říkala animalismus.
Život na farmě šel dál, zvířata si měla být sobë rovná. Pak přišla bitva u Liščína (Liščín byla sousední farma.), kdy zvířata odrazila útok. Toho však využil soudruh Napoleon, který namluvil zvířatům, že soudruh Kuliš je proti Farmě zvířat a že při bitvě u Liščína stál na straně nepřátel. Kuliš byl s pomocí psů vyhnán.
Život šel dál, zvířata se pokoušela postavit větrný mlýn (ten však postavila až na třetí pokus.). Prasata si začala upravovat pravidla podle svých potřeb a byla bitva u větrného mlýna.
Kniha skončila, když na farmu, kde zvířata ani nevědëla, kdy se měla lépe, jestli za vlády pana Jonese nebo prasat, přijela delegace lidí ze sousedních dvou farem, se kterou prasata vycházela po dobrém, až přátelsky i přes to, že dříve z nich dělala úhlavní nepřátele.
Kniha končí slovy: A tak byla z Farmy zvířat zase Panská farma.
Další díla: 1984, Nadechnout se, Na dně v Paříži a Londýně, Barmské dny