Osvícenství
- Myšlenkový směr 17. a 18. století
- Vznik v oblasti Nizozemska, poté rozšíření do Francie a Anglie
- Ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci
- Charakteristický znak – důraz na lidský rozum
- Další znaky – racionalita, lidská práva, demokracie, svoboda, nevyhnutelnost lidského pokroku
Voltaire
- Známý francouzský filozof 18. století
- Kritika náboženského dogmatismu / zastánce svobody myšlení
- Autorství – Filozofický slovník (shrnutí názorů na filozofii, náboženství, společnost a umění)
Jean-Jacques Rousseau
- Kritik soudobé společnosti
- svým myšlením ovlivnil Velkou francouzskou revoluci
- 1789 – 1799
- přechod od absolutismu k občanství a ustavení lidu jako hlavní politické síly
- Zastánce přímé demokracie / kritik soukromého vlastnictví (ovlivnil socialistické proudy 19. století)
- Předchůdce romantismu (důraz citu, přírody a náboženského smýšlení)
- Autorství
- O původu a základech nerovnosti mezi lidmi (napsal již v mládí do soutěže)
- Emil aneb O výchově – pedagogické dílo
Německý idealismus
- Upřednostňování myšlení a idejí
- Sklon k filozofické spekulaci
- V centru zájmu lidský subjekt
Immanuel Kant
- Tvůrce transcendentního kritického idealismu – pro porozumění světa je potřeba rozum i zkušenosti
- Koperníkovský obrat
- odmítnutí stanoviska, že předmětem filozofie je objekt (zkušenost)
- předmětem filozofie je subjekt (činnost lidského rozumu)
- subjekt je vybaven a priori (předzkušenostně)
- jedinec poznává svět, jak se mu jeví – svět pro nás
- svět o sobě (svět nezávislí na proces vnímání) – je nepoznatelný
- autorství
- Kritika čistého rozumu
- Kritika praktického rozumu
- Kritika soudnosti
Johann Gottlieb Fichte
- Kantův žák
- Kritika koncepce „dvou světů“ – musíme si vybrat pouze 1
- Jeho základní idea – filozofická obhajoba lidské svobody
- já – určuje samo sebe (teze)
- ne-já – příroda (antiteze)
- autorství – Základ všeho vědosloví
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
- poslední velký systematik německého idealismu
- vycházel z dialektické triády: teze – antiteze – syntéza
- teze – idea existuje jen jako logika (duch v jeho pojetí)
- antiteze – idea se sama sobě odcizuje, duch existuje v jinobytí (mechanický, fyzikální a organicko-fyzikální svět)
- syntéza – absolutní duch není myšlením ani přírodou – je dialektickou syntézou obou
- autorství – Logika, Femonologie ducha