Komunikace = Základní předpoklad úspěšného přežití v lidské společnosti.
Z latinského Communicatio (= sdělení)
Definice podle Akademického slovníku cizích slov
- přenos nejrůznějších informačních obsahů v rámci růz.
komunikačních systémů za použití růz. komunikačních
médií, zejm. prostřednictvím jazyka, sdělování; - veřejná doprava, veřejné spojení;
- prostor vymezený pro spojení dopravními prostředky, dopravní cesta.
Proč komunikujeme?
- potřeba něco sdělit a sdílet
- touha po bližším kontaktu a podpoře
- potvrdit si vlastní názor
- upoutat pozornost a získat společenské postavení
- zvládnout sociální roli
Základní prostředek pro:
- výměnu informací
- ovlivňování
- přesvědčování druhých lidí
Co ovlivňuje komunikaci
- osobní zkušenosti (fixovaná vzpomínka ovlivňuje prožitky)
- typologie osobnosti a vrozené vlastnosti (jako například postoje)
- úhel pohledu
- vyjadřovací schopnosti a kreativita
Problémy komunikace
- sociální demence
- v mezilidské komunikaci objektivní pravda neexistuje
Tři zákony komunikace
- Nelze nekomunikovat – i když nemluvíme, přesto komunikujeme.
- Nelze neovlivňovat – každé naše slovo i gesto ovlivní prožívání a jednání druhého (používání emotikonů při písemné komunikaci)
- Nelze nejednat – neustále komunikujeme činem
Základní stavební kameny komunikace
- Odesílatel – sděluje informaci, kódování zprávy
- Zpráva – to, co odesílatel odesílá; samotné sdělení; mnohdy převažuje neverbální komunikace
- Příjemce – dekódování zprávy
- Zpětná vazba – zjistit, zda sdělení mělo správný efekt
Řeč barev a vůní
- modrá – studenost, důvěryhodnost, asociuje vodu
- červená – agresivní, vášnivá, láska
- žlutá – optimismus, mladost, vitálnost
- růžová – něha a láska, růžové brýle
- zelená – naděje,
- bílá – čistota
- fialová – magičnost, tajemnost
Asertivní chování
Manipulativní chování
Neverbální komunikace
- vždy posuzovat celý kontext a danou situaci
- neexistuje univerzální kuchařka neverbální komunikace
- jedno gesto může mít u různých jedinců různý význam
- uvědomit si, čeho si při komunikaci všímat
Součásti neverbální komunikace
- Mimika – výraz obličeje (čelo, oči, obočí, nos a ústa)
- Kinezika – pohyby těla (přešlapování), vliv temperamentu a sebevědomí
- Gestika – pohyb rukou, projev temperamentu, zděděná, v emočně vypjaté situaci jsou velmi průkazně
- Proxemika – prostorová komunikace, vymezení prostoru, vzájemná vzdálenost osob, rozsazení u stolu, rozmístění židlí
- intimní zóna (do 60 cm)
- osobní zóna (60 cm až 1,2 m)
- společenská zóna (1,2 m až 2 m)
- veřejná zóna (2 m a více)
- Haptika – komunikace dotykem (podání ruky, facka, laskání…)
- podání ruky – leklá ryba (nízké sebevědomí x opovržení) nebo drtící stisk (agresivní sklony, dominantnost)
- Posturologie – význam postojů a držení těla, pozice rukou a nohou
- Vizika – oční kontakt, navázání kontaktu, náklonnost, příjemné a nepříjemné pohledy
Prezentační dovednosti
- První dojem – pozdravit, ukázat důvěryhodnost, dress code (doporučení – decentní šperky, pastelové barvy, pozor na boty, nevhodné jsou výrazné barvy)
- Rozvržení – správná osnova, přizpůsobit obsah tipu prezentace (technika 5W + 1H),
- Empatie – co očekávají posluchači? – představte si publikum
- Struktura – od obecného ke konkrétním, metoda úvod (15 %) > hlavní část (75 %) > závěr (10 %)
- Empatie – sledovat reakce posluchačů a reagovat, otázky, zpětná vazba
- Názornost – přitáhnout pozornost pomocí ukázek, ochutnávek, vlastního zážitku, videa, citátu, obrázků, zkušenosti ze života…
- Tréma – nervozita, může nutit ke zlepšování
- Aktivita – gesta, pohyby, co dělám s rukama, pozor na zlozvyky
- Chyby – doslovné čtení, zády k posluchačům, neartikulování, žvýkačka…
- End – včas skončit, předvídat nepříjemné otázky